CZ / EN

Vomáčka: dojmy ze semináře "25 let od listopadu 1989: a co dál?"


Ve čtvrtek 11.12.2014 se konal na půdě Vysoké školy ekonomické seminář s tématem „25 let od listopadu 1989: a co dál?“, který pořádal Institut pro studium ekonomiky a politiky ve spolupráci s Katedrou hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE.


Na semináři vystoupili Ivo Strejček (předseda správní rady ISEP), Daniel Kaiser (komentátor Echo24) a Martin Slaný (ekonom a vedoucí sekce ekonomických studií Institutu Václava Klause). Celou akcí zkušeně provázel Ladislav Tajovský (ekonom a historik z Národohospodářské fakulty VŠE a předseda vědecké rady ISEP).

Pod taktovkou velmi osobitého způsobu moderování L. Tajovského se slova jako první ujal Ivo Strejček. Na začátku svého vystoupení se ohlédl zpět do roku 1989 a shrnul očekávání, která spojoval s pádem komunistické diktatury a nástupem „širokopásmové svobody“. Byl jím nejen nezapomenutelný pocit při čtení prvního výtisku svobodných Lidových novin, ale také návrat na Západ. Postupně se však ve vývoji demokracie v Československu, resp. České republice objevily první zádrhely. První „zauzlení“ plyne z křehkosti volebního systému. Pro ilustraci připomněl, že za posledních 10 let jsme měli 8(!) předsedů vlád a český volební systém není schopný generovat dostatečně silný mandát pro provedení nutných strukturálních reforem. Dalším problémem byl vznik krajů, kdy probíhá obrovské přerozdělování uvnitř kraje a agendy státní správy se často zdvojuje. Dále zmínil vstup do EU. Toto téma by vystačilo na celý blok seminářů. Neopomenul problém zhroucení politických stran, kdy se v dnešní době se projevuje akutní nedostatek vůdců, kteří by do politiky vnesli svoji vizi. Jako pátou překážku uvedl tzv. expertní byrokracii - neexistuje kontrola  expertů, kteří neprošli politickým bojem a tím nemají mandát obyvatel, nicméně jejich moc narůstá. Jako poslední zauzlení vidí v geopolitických změnách - problém na Ukrajině, vyhrocené vztahy s Ruskem kvůli chybné politice USA a EU a kolapsem uspořádání na Blízkém východě. Svůj blok zakončil otázkou stojící v názvu semináře – a co dál? Vyzdvihl úkol, abychom nenechali z veřejné debaty vytlačit témata, která nás (Českou republiku) budou v budoucnu definovat. Jak budeme dále fungovat uvnitř EU a na mezinárodním poli? Jak se rozšiřují nůžky toho, co můžeme ovlivnit a co už nikoli?

Jako další vystoupil komentátor deníku Echo24 Daniel Kaiser. Ve svém bloku, který nazval Krajina po bitvě, se zaměřil na detailní popis současné politické situace. ODS prožila prudký pád, avšak obdobné symptomy kolapsu můžeme dle Kaisera pozorovat i uvnitř současné ČSSD. Na semináři přitom několikrát zaznělo, že „krajská“ vrstva politiků stojí u většiny korupčních afér, což logicky nejvíce poškodilo a poškozuje právě ODS a ČSSD jakožto dvě „státotvorné“ strany. Na přetřes přišla i pověst Bohuslava Sobotky jako nejhoršího ministra financí v historii České republiky (dle L. Tajovského byl nejhorší dokonce od roku 1918), avšak jej mocně dotahuje stávající ministr Babiš, který dle názoru Kaisera svůj resort nezvládá a žije z falešné marketingové kouřové clony, kterou okolo sebe rozšiřuje. Kaiser se opřel i do prezidenta Zemana, který je sice jedním z čelních představitelů revoluce a následných dvaceti pěti let, avšak v současnosti nadbíhá antisystémovým silám, které si však nedokáže „osedlat“. Postřehy a vhled do novinářského řemesla (zejména v období po nákupu klíčových tištěných médií skupinou Agrofert) to byla velmi zajímavá část semináře.

Po předešlém hodnocení současné politické situace, přišel na řadu ekonom Martin Slaný. Uvedl, že transformace v Československu a ČR byla úspěšným procesem a toto tvrzení demonstroval jej na řadě makroekonomických veličin. Jasně z nich vyplynulo v ČR byla nejúspěšnější ze všech zemí tzv. Východního bloku a Češi nesli vzhledem k okolním post-socialistickým státům relativně nízké náklady přechodu z centrálně řízené příkazové ekonomiky na ekonomiku tržní. Velmi zajímavý byla jeho periodizace polistopadového hospodářského vývoje, na který se můžeme dívat v různě definovaných, často se časově překrývajících obdobích. Popsal ale také současný vývoj české ekonomiky, který nám nedává příliš podnětů k radosti – například za posledních 6 let byl průměrný růst HDP 0 %(!), tedy že produkce naší ekonomiky v současnosti dosahuje produkce roku 2008, zatímco okolní země zaznamenaly sice zvolný, ale kladný hospodářský růst. Slaný vidí problém v narůstání přerozdělování, zhoršujících se podmínkách pro podnikání a rostoucím počtu schvalovaných zákonů. Pro opětovné navrácení k růstu je nutná liberalizace trhu, odbyrokratizování podnikání a z makroekonomického pohledu provedení strukturálních reforem. Varoval, stejně jako další vystupující, před nadužíváním strašáka korupce, která z jeho pohledu není o nic vyšší, než v jiných zemích EU. Uvedl data z odhadu stínové ekonomiky, která jasně ukazují, že její podíl stále klesá a oproti EU-27 jsme v její relativní velikosti vzhledem k HDP pod průměrem.

Na závěr byla diskuze, která trvala téměř hodinu a půl. I to svědčilo o kvalitě vystoupení hostů a zájmu publika o jejich názory.

  

Roman Vomáčka

student NF VŠE a spolupracovník ISEP