CZ / EN

Postřehy ze semináře Finanční systém: stabilizace nebo čekání na výbuch?


Ve čtvrtek 12. března 2015 jsme se sešli na jarním semináři Institutu pro studium ekonomiky a politiky v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Přinášíme krátkou reportáž z jeho konání.


Letošní téma bylo, stejně jako v minulých letech, velmi aktuální pro stávající politicko-ekonomickou situaci. Trochu nadsazený titulek „Finanční systém: stabilizace nebo čekání na výbuch?“ se po vystoupeních řečníků jeví mnohem temněji, než jsme snad původně zamýšleli. Se situací, ve které se nachází současný finanční systém na celém světě, jsme se totiž ještě nesetkali. 

Jako první vystupující se nám představil Petr Sklenář (hlavní ekonom J&T Banky), který svůj blok zaměřil především na problematiku kvantitativního uvolňování v Eurozóně a s ní spojenou finanční stabilitu, která tímto krokem dostala silný zásah. Petr Sklenář spojuje, na rozdíl od evropských politiků a Evropské centrální banky, vysoká rizika a budoucí problémy. Masivní nákupy dluhopisů ze strany ECB vedou k vytlačování ostatních poptávajících na dluhopisovém trhu centrální bankou, což vede ke zničení trhu s těmito instrumenty. Velkou neznámou je i to, co se stane, až ECB skončí s  odkupem dluhopisů skončí, neboť tento nástroj měnové politiky je experimentem s nejasným výsledkem. QE přináší i nebezpečí záporných úrokových sazeb, které vedou k otočení vztahu věřitel – dlužník. Vznesl obavu, že na evropském dluhopisovém trhu zůstanou pouze kupci, kteří dluhopisy musí držet z legislativních důvodů a prvek stanovování ceny podle nabídky a poptávky se zcela vytratí. Zmínil současné problémy Švýcarska, kdy švýcarský frank skokově posílil po výroku centrálních bankéřů o 30 % (!) a nyní se podobný scénář odehrává s dánskou korunou. Konec svého bloku zakončil ne příliš pozitivním výrokem, že v Kodani se bojuje i za Prahu, která by mohla následovat jako další oběť měnových turbulencí.

Petra sklenáře vystřídal Pavel Kohout (předseda představenstva Partners investiční společnost, a.s.), který svůj blok zaměřil na popis toho, co je to tzv. „finanční represe“, aneb jak státy financovaly své dluhy na vrub spotřebitelů pomocí „tisknutí peněz“. Zmínil, že v poválečné Evropě této možnosti využil téměř každý a to jen díky tomu, že centrální banky nebyly nikdy zcela nezávislé. A co plyne z kvantitativních uvolňování v USA a v Eurozóně? V jedné větě: vlády vydělají, občan prodělá. Na konci své řeči prohlásil smutnou skutečnost, že dluhopisy může koupit pouze blázen, nebo pojišťovna.

Jako poslední si vzala slovo Lenka Zlámalová (analytička, Echo24), která odstoupila od čistě ekonomicko-analytických přístupů svých spoluřečníků a představila nám finanční problémy eurozóny v perspektivě politické reality. Podle Lenky Zlámalové neexistuje žádné dobré řešení ekonomických problémů v Řecku, potažmo tzv. „jižním křídle“ eurozóny. Nejlepší možnost vidí v poklidném odchodu Řecka z Eurozóny, avšak jedním dechem dodala, že tento scénář je v současném politickém rozložení nemožný. Stejně jako oba její kolegové se dotkla otázky kvantitativního uvolňování - krok k tak závažnému experimentu vidí především jako zoufalost čelních představitelů evropských politických a finančních institucí a jejich nepochopení aktuální situace.

Po více než hodině přednesů přednášejících, přišly na řadu dotazy. Nejčastěji se skloňovalo Řecko, kde paní Zlámalová řekla zajímavost, že i přes všechny problémy, které způsobuje Euro Řecku, 70 % populace Řecka stále podporuje společnou měnu! Vidí v tom především to, že se na projekt Eura nehledí objektivně, ale jako na kulturně-národnostní prvek sjednocení. Proto s udržením eura spojené nemalé náklady mohou být v očích evropských elit ospravedlnitelné. Jisté rozpory mezi čistě ekonomickou analýzou Petra Sklenáře a politicky-realistickým pohledem Lenky Zlámalové, vedly k velmi zajímavá diskuze ohledně schopnosti deflačního očišťování „jižních zemí“. Lenka Zlámalová si stála za tím, že něco takového je politicky neprůchodné a proto nemá toto řešení žádnou budoucnost.  Petr Sklenář však vidí, jak uvedl na příkladu Španělska a jejich rostoucích maloobchodních tržeb, v této možnosti jedinou cestu, jak bojovat proti měně, která se řídí heslem "One size fits all". Celá diskuze byla uzavřena slovy Lenky Zlámalové, která konstatovala, že tak špatné vztahy mezi státy v Eurozóně, tu nebyly od konce 2. světové války.

Seminářem provázel Ladislav Tajovský (ekonom a předseda vědecké rady ISEP), který svým nezaměnitelným vystupováním vytvořil příjemně přátelskou atmosféru, kterou jistě zaznamenal každý účastník.

Letošní jarní seminář ISEP se nesl v příjemné atmosféře, kdy byla cítit uvolněnost a bezprostřednost řečníků a věříme, že si ji užili tak, jak jsme si ji užili my posluchači.