CZ / EN

Reportáž z Jarního semináře ISEP


Přečtěte si, o čem se mluvilo na Jarním semináři s tématem "80 let od New Dealu - minulost a současnost státních zásahů do hospodářství"


V březnu uplynulo 80 let od vyhlášení politiky New Deal americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem. I když tomuto výročí česká média nevěnovala pozornost, Institutu pro studium ekonomiky a politiky (ISEP) toto téma neuniklo. Zhruba stovka návštěvníků si je mohla připomenout na čtvrtečním, již tradičním, Jarním semináři ISEP.

Hlavními vystupujícími byli profesor Martin Kovář (ředitel Ústavu světových dějin FF UK) a doktor Ladislav Tajovský (ekonom a vyučující na Národohospodářské fakultě VŠE), přední čeští odborníci na americkou politiku a hospodářství éry 20. a 30. let. Akci moderoval europoslanec Ivo Strejček. Ten zahájil seminář upozorněním, že téma státních zásahů do hospodářství je vzhledem k dění v EU v posledních několika týdnech nesmírně aktuální a zaslouží si, aby mu byla věnovaná dostatečná pozornost. Sociálně-ekologický model Evropské unie totiž podle něho vykazuje stále větší tendence pronikání státu do ekonomiky (viz například tzv. „Kyperská finanční krize“) a života každého z nás.

Ladislav Tajovský analyzoval základní principy Rooseveltova New Dealu a zdůraznil, že současná „obamovská“ politika není ničím novým - pouze navazuje na např. systém sociálního zabezpečení, nebo pojištění vkladů, které vznikly ve 30. letech. Novodobá levicová americká politika Demokratů má tedy jasné základy již v éře Rooseveltova aktivismu.

Jako gigantické státní investice bez dlouhodobých hmatatelných výsledků zmínil například program TVA (Tennessee Valley Authority) – vybudování systému přehrad a elektráren na řece Tennessee,, za které americká federální vláda v té době zaplatila nepředstavitelnou sumu.

Další politikou, která je do současnosti považována za klíčovou část New Dealu, byla CCC (Civilian Conservation Corps) – v době vysoké nezaměstnanosti federální vláda dotovala systém veřejných prací, které ale většinou nebyly vykonávány efektivně, přestože se těšily značné popularitě u veřejnosti. Právě na CCC směřovala v pozdější debatě řada otázek posluchačů, kteří považují ať již evropské, či národní politiky státní podpory pracovních míst pro nezaměstnané za pozitivní, aniž by současně brali v úvahu, že takové politiky vytlačují z trhu soukromé poskytovatele zboží a služeb (z jejichž daní jsou nakonec tyto programy financovány). Ekonom Tajovský s politikou umělého zaměstnávání a pokřivování trhu zásadně nesouhlasil a zdůraznil, že faktickým důsledkem takových návrhů není snížení nezaměstnanosti, ale naopak její zvýšení.

Profesor Kovář své vystoupení odvíjel od z faktu, že hlavními americkými traumaty 20. století jsou Velká deprese a Vietnamská válka (na rozdíl od Evropských traumat I. a II. Světové války a holocaustu). Velkou depresi prožila Amerika podle Kováře traumaticky především proto, že jí předcházela éra desítek let nepřetržitého růstu blahobytu, který považovali Američané za nekonečný. Hospodářská politika Roosevelta postupně selhávala i přes drtivý úspěch ve volbách v roce 1936. Jeho další zvolení pak byla výsledkem komplikované zahraničně-politické situace a vstupem USA do války, ne oceněním jeho hospodářské politiky.

Kovář ocenil, že Rooseveltův New Deal byl z marketingového hlediska průlomovým úspěchem („jediné, čeho se bojíte, je strach sám“, „zase tu máme zlaté časy“). Zkratky federálních politik, které se pro toto období vžily, pomáhaly propagaci New Dealu mezi všemi vrstvami společnosti. Jednoduchá řešení, často ve formě sloganů, nabízela Američanům optimistické výhledy.

Při příležitosti semináře „80 let od New Dealu“ Institut pro studium ekonomiky a politiky představil sborník s názvem „Svoboda v ohrožení“. V něm – v nových českých překladech – můžeme porovnat První inaugurační projev F. D. Roosevelta z roku 1933 a reakci exprezidenta Herberta Hoovera z roku 1934. V předmluvě europoslance Ivo Strejčka najdeme paralely vývoje zásahů státu ve 30. letech se současnými politikami EU. V doslovu ekonom Ladislav Tajovský zasazuje Hooverův i Rooseveltův text to historicko-hospodářského kontextu tehdejší doby.